Byly to mé cesty za poznáním sebe sama, které mne k malování a tvorbě zavedly. Mimořádné stavy vědomí, které zažívám při holotropním dýchání, u mě nastartovaly poměrně bohatý tvůrčí potenciál. Na plátno přenáším své prožitky a vize, které s holotropními stavy vědomí přichází. V podstatě mám potřebu stále něco vytvářet.
Tvořím podle toho, jak to zrovna cítím. Někdy pár týdnů neudělám nic a pak jsou dny, kdy nemůžu dospat, začínám brzy ráno a odlepím se od stolu až pozdě v noci. Jako dítě, co nedostanete od hračky. Každý můj obrázek, šátek, mandala, jsou vytvořeny s velikou láskou, pokorou a vděčností.